Alfabeto hebreo: Diferenzas entre revisións

Na Galipedia, a Wikipedia en galego.
Contido eliminado Contido engadido
AFI
Liña 8: Liña 8:
{| align="center" border="2" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse; font-size: 95%;" style="text-align:center;"
{| align="center" border="2" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse; font-size: 95%;" style="text-align:center;"
|-
|-
|'''[[Alef]]'''||'''[[Bet]]'''||'''[[Gimel]]'''||'''[[Daleth|Dalet]]'''||'''[[He]]'''||'''[[Vav]]'''||'''[[Zayin]]'''||'''[[Het]]'''||'''[[Tet]]'''||'''[[Yud|Yod]]'''||'''[[Kaph|Kaf]]'''
|'''Alef'''||'''Bet'''||'''Gimel'''||'''Dalet'''||'''He'''||'''Vav'''||'''Zayin'''||'''Het'''||'''Tet'''||'''Yod'''||'''Kaf'''
|-
|-
|style="font-size:300%"| א <span style="font-family: Times new Roman, Palatino Linotype"> א </span>
|style="font-size:300%"| א <span style="font-family: Times new Roman, Palatino Linotype"> א </span>
Liña 24: Liña 24:
| ||||||||||||||||||||style="font-size:300%"|ך <span style="font-family: Times new Roman, Palatino Linotype"> ך </span>
| ||||||||||||||||||||style="font-size:300%"|ך <span style="font-family: Times new Roman, Palatino Linotype"> ך </span>
|-
|-
|'''[[Lamedh|Lamed]]'''||'''[[Mem]]'''||'''[[Nun]]'''||'''[[Samekh]]'''||'''[[Ayin]]'''||'''[[Pe]]'''||'''[[Tsade|Tsadi]]'''||'''[[Qoph|Qof]]'''||'''[[Resh]]'''||'''[[Shin]]'''||'''[[Tav]]'''
|'''Lamed'''||'''Mem'''||'''Nun'''||'''Samekh'''||'''Ayin'''||'''Pe'''||'''Tsadi'''||'''Qof'''||'''Resh'''||'''Shin'''||'''Tav'''
|-
|-
|style="font-size:300%"| ל <span style="font-family: Times new Roman, Palatino Linotype"> ל </span>
|style="font-size:300%"| ל <span style="font-family: Times new Roman, Palatino Linotype"> ל </span>
Liña 294: Liña 294:
! <small>Letras</small>
! <small>Letras</small>
! <small>Transliteración ao</small> <small>alfabeto latino (galego)</small>
! <small>Transliteración ao</small> <small>alfabeto latino (galego)</small>
! <small>IPA</small>
!<small>AFI</small>
|-
|-
| א
| א
| ʼ (omitido a miúdo)
| ʼ (omitido a miúdo)
| [ʔ], []
|[ʔ], ∅
|-
|-
|בּ
|בּ
|b
|b
|[b]
|-
|-
|v
|v
|[v]
|-
|-
|g
|g
|[ɡ]
|-
|-
|ג׳
|ג׳
|dj
|dj
|[d͡ʒ]
|-
|-
|d
|d
|[d]
|-
|ד׳
|dh
|[ð]
|-
|-
|h
|h
|[h~ʔ],∅
|-
|-
|וו / ו
|וו / ו
|v (como consoante só)
|v (como consoante só)
|[v]~[w]
|-
|-
|z
|z
|[z]
|-
|-
|ז׳
|ז׳
|j
|j
|[ʒ]
|-
|-
|h
|h
|[χ]~[ħ]
|-
|-
|t
|t
|[t]
|-
|-
|i (como consoante só)
|i (como consoante só)
|[j]
|-
|-
|כּ /ךּ
|כּ /ךּ
|k
|k
|[k]
|-
|-
|כ / ך
|כ / ך
|kh
|kh
|[χ]
|-
|-
|l
|l
|[l]
|-
|-
|מ / ם
|מ / ם
|m
|m
|[m]
|-
|-
|n
|n
|[n]
|-
|-
|s
|s
|[s]
|-
|-
|ʻ (omitido a miúdo)
|ʻ (omitido a miúdo)
|[ʔ]~[ʕ],∅
|-
|-
|ּפּ ף
|ּפּ ף
|p
|p
|[p]
|-
|-
|פ ף
|פ ף
|f
|f
|[f]
|-
|-
|צ / ץ
|צ / ץ
|ts
|ts
|[t͡s]
|-
|-
|צ׳
|צ׳
|tx
|tx
|[tʃ]
|-
|-
|q
|q
|[k]
|-
|-
|r
|r
|[ʁ]~[r]
|-
|-
|שׁ
|שׁ
|x
|x
|[ʃ]
|-
|-
|שׂ
|שׂ
|s
|s
|[s]
|-
|-
|ּת/ת
|ּת/ת
|t
|t
|[t]
|-
|ת׳
|th
|[θ]
|}
|}


Liña 388: Liña 424:
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
!Niqqud
!Niqqud
!IPA
!AFI
!Transliteración ao
!Transliteración ao
alfabeto latino (galego)
alfabeto latino (galego)
Liña 417: Liña 453:
|-
|-
|[e̞], [Ø]
|[e̞], Ø
|e (omitido a miúdo)
|e (omitido a miúdo)
|-
|-

Revisión como estaba o 18 de maio de 2015 ás 08:51

Historia do alfabeto

Idade de Bronce Medio ss –XIX - -XV

Meroítico s. –III.
Xenealoxía completa

O abxad hebreo, algunhas veces denominado mediante a súa forma hebrea alef-bet (אָלֶף-בֵּית), é a serie formada polas consoantes hebreas. Está composto por 22 caracteres, dos cales cinco teñen unha grafía distinta ao final das palabras. Utilízase para escribir o idioma hebreo, o iídix e, en menor medida, o xudeu-español.

O alef-bet é propia e orixinalmente un abxad, é dicir, só contén caracteres consonánticos. A puntuación diacrítica dos masoretas utilízase unicamente como unha axuda na aprendizaxe do idioma, xa que orixinalmente o idioma hebreo -—xa sexa o moderno ou antigo— non a utiliza, é o lector quen a prové. O hebreo arcaico empregouse desde a súa creación até os patriarcas. O hebreo antigo aparece na época dos Reies (Saúl, David, Salomón etc.), e o hebreo cadrado ou moderno aparece por primeira vez no século III a. C.

Letras do alfabeto hebreo

Alef Bet Gimel Dalet He Vav Zayin Het Tet Yod Kaf
א א ב ב ג ג ד ד ה ה ו ו ז ז ח ח ט ט י י כ כ
ך ך
Lamed Mem Nun Samekh Ayin Pe Tsadi Qof Resh Shin Tav
ל ל מ מ נ נ ס ס ע ע פ פ צ צ ק ק ר ר ש ש ת ת
ם ם ן ן ף ף ץ ץ

Pronunciación das letras e os seus nomes [1]

Letras Nome das letras Pronunciación inglés Pronunciación israelí Pronunciación israelícoloquial israelí Pronunciación iídix
MW3 Unicode
א Aleph Alef /ˈɑːlɛf/, /ˈɑːlɨf/ /ˈalef/   /ˈalɛf/
בּ Bet Bet /bɛθ/, /beɪt/ /bet/   /bɛɪs/
ב /vɛɪs/
ג Guímel Guímel /ˈɡɪməl/ /ˈɡimel/   /ˈɡimːɛl/
ד Dalet Dalet /ˈdɑːlɨθ/, /ˈdɑːlɛt/ /ˈdalet/ /ˈdaled/ /ˈdalɛd/
ה He He /heɪ/ /he/ /hej/ /hɛɪ/
ו Waw Vav /vɑːv/ /vav/   /vɔv/
ז Zayin Zayin /ˈzaɪ.ɨn/ /ˈzajin/ /ˈza.in/ /ˈzajin/
ח Het Het /hɛθ/, /xeɪt/ /ħet/ /χet/ / χɛs/
ט Tet Tet /tɛθ/, /teɪt/ /tet/   /tɛs/
י Yod Yod /jɔːd/ /jod/ /jud/ /jud/
כּ Kaph rhaf /kɑːf/ /kaf/   /kɔf/
כ /χɔf/
ך   Kaf Final   /rhaf sofit/   /laŋɡɛ χɔf/
ל Lamed Lamed /ˈlɑːmɛd/ /ˈlamed/   /ˈlamɛd/
מ Mem Mem /mɛm/ /mem/   /mɛm/
ם   Mem Final   /mem sofit/   /ʃlɔs mɛm/
נ Nun Nun /nuːn/ /nun/   /nun/
ן   Nun Final   /nun sofit/   /laŋɛ nun/
ס Samek Samek /ˈsɑːmɛk/ /ˈsameχ/   /ˈsamɛχ/
ע Ayin Ayin /ˈaɪ.ɨn/ /ˈʕajin/ /ˈa.in/ /ˈajin/
פּ Pe Pe /peɪ/ /pe/ /pej/ /pɛɪ/
פ /fɛɪ/
ף   Pe Final   /pe sofit/ /pej sofit/ /laŋɡɛ fɛɪ/
צ Tsade Tsadi /ˈsɑːdə/, /ˈsɑːdi/ /ˈtsadi/ /ˈtsadik/ /ˈtsɔdi/, /ˈtsɔdik/, /ˈtsadɛk/
ץ   Tsade Final   /ˈtsadi sofit/ /ˈtsadik sofit/ /laŋɡɛ ˈtsadɛk/
ק Qoph Qof /kɔːf/ /kof/ /kuf/ /kuf/
ר Resh Resh /rɛʃ/, /reɪʃ/ /reʃ/ /rejʃ/ /rɛɪʃ/
ש Shin Shin /ʃiːn/, /ʃɪn/ /ʃin/   /ʃin, sin/
תּ Tav Tav /tɑːf/, /tɔːv/ /tav/ /taf/ /tɔv/, /tɔf/
ת /sɔv/, /sɔf/

Nota: o alfabeto hebreo só emprega consoantes, sendo que as vogais poden ser representadas por acentos diacríticos, chamados Nekudot (niqqud no singular) ou sinais masoréticos.

Transcripción e transliteración das letras hebreas en galego [2]

Consoantes

Letras Transliteración ao alfabeto latino (galego) AFI
א ʼ (omitido a miúdo) [ʔ], ∅
בּ b [b]
ב v [v]
ג g [ɡ]
ג׳ dj [d͡ʒ]
ד d [d]
ד׳ dh [ð]
ה h [h~ʔ],∅
וו / ו v (como consoante só) [v]~[w]
ז z [z]
ז׳ j [ʒ]
ח h [χ]~[ħ]
ט t [t]
י i (como consoante só) [j]
כּ /ךּ k [k]
כ / ך kh [χ]
ל l [l]
מ / ם m [m]
נ n [n]
ס s [s]
ע ʻ (omitido a miúdo) [ʔ]~[ʕ],∅
ּפּ ף p [p]
פ ף f [f]
צ / ץ ts [t͡s]
צ׳ tx [tʃ]
ק q [k]
ר r [ʁ]~[r]
שׁ x [ʃ]
שׂ s [s]
ּת/ת t [t]
ת׳ th [θ]

Vogais

Niqqud AFI Transliteración ao

alfabeto latino (galego)

ָ [ä], (ou [o̞]) a
ַ [ä] a
ֶ [e̞] e
ֵ [e̞], [e̞j] e, ei
ִ [i] i
ֻ [u] u
ְ [e̞], Ø e (omitido a miúdo)
וֹ [o̞] o
וּ [u] u

Véxase tamén

Outros artigos

Referencias

  1. Even-Shoshan, Avraham (1970). ha-Milon he-ḥadash. Ḳiryat-sefer. 
  2. loc.gov. "Hebrew and Yiddish" (PDF). Consultado o 18 maio 2015.